Czechman and more

30. června 2014 v 22:29 | ironman |  závody
Od dlouhého v Nitře utekl pomalu rok a tak mám před sebou o víkendu start na dalším evropském Ironmanu, na kterém jsem ještě nebyl, na IM Frankfurt. Letošní zima teplomilné triatlety moc nepotrápila a tak mám i já odtrénováno tolik, že si říkám, že už je to v mém věku možná příliš. Díky teplu jsem snad po sedmi letech odběhal celou zimu bez běžeckého zranění a na kilometráži to je znát, odtočeno mám taky hodně a plavky jsem oddělal za zimu dvoje.

Jarní běžecké testy dopadly uspokojivě a po otvíráku na duáči v Břehách, kde jsem měl sice unavený nohy na běhu po předchozí nečekaně rychle zaběhlé desítce (37), ale na kole jsem zase o něco meziročně zrychlil, jsem se těšil na krátký triatlon v Poděbradech, který jsem si nechal vloni kvůli téměř zamrzlému jezeru ujít.


Závod jsem si skvěle užil a z plné přípravy se podařilo stlačit čas o 3 minuty pod jeden a půl hodiny, což byl v plánech výsledek s přívlastkem spokojenost.

A těšil jsem se na Czechmana.

Bohužel týden po Poděbradech na mě sedla nějaká choroba a ne a ne se pustit. Z tréninků jsem se vracel KO a pořád jsem doufal, že druhý den už přece bude líp...

Až sem se na startu v Dolanech objevil spolu s ní.

Plavalo se mi velmi dobře, bez krize za 29:10', potěšující čas a za mnou borci jako Ruda Cogan, Ondra Teplý, Robert Fojt, takže dobrý start do závodu. Navíc jsem cítil, že bych ve vodě vydržel ještě nějakou chvíli (krátká odbočka, na tradičním letošním soustřeďku v Loret de Mar, jsme s Honzou Šnebergrem druhý týden pěkně zamakali ve vodě a hodně mě to posunulo, hlavně co to lehkosti záběru, takže Honzo díky Usmívající se )





Depo proběhlo svižně, ale co přišlo hned po rozjetí na kole, jsem neznal ani z nejhorších snů. Takhle jsem se na kole netrápil už pěkných pár let. Jakmile jsem zrychlil na minimální plánované tempo 35k/h, zadýchával jsem se jako pravidelný kuřák - důchodce. Na 10.k jsem tak rezignoval na plán s tím, že objedu dva okruhy jako trénink a slezu. A začal jsem se mírně flákat. No jenže po ujetí dvou kol mi to samozřejmě nedalo. A po druhém okruhu jsem cíl posunul, na "dojedu do depa a balím."

Nicméně s každým kilometrem mi bylo lépe a lépe a postupně jsem zrychloval a protože 3. okruh byl nejrychlejší, rozhodl jsem se, že zkusím závod odklusnout (protože ve Frankfurtu se to přece bude hodit), byť na plánované tempo lehce nad 4'/k jsem věděl, že nemám.

Bylo hezké počasí, teplo ale ne vedro a tak jsem to rozeběhl na 4:20'/k a šlapal jsem si to do cíle. Běželo se mi pěkně, nebolelo to, s klukama jsme se povzbuzovali a první okruh tak byla lahůdka. V druhém okruhu mě pak doběhl nějaký vysoký kluk a docela mu to odsýpalo, tak jsem si vlezl za něj, že zkusím zrychlit někam k těm 4:10 na kilák. Začali jsme docela fest předbíhat a když jsem si po třech kilometrech na tempo zvykl, začal jsem i střídat, aby to nevypadalo, že jsem nějaký lenoch, co se jen veze. Díky tomu jsme pořád drželi slušné tempo a předbíhali.

Na občerstvovačkách mezitím došla voda, což bylo zajímavé. Protože byla ale většina běžecké trati ve stínu, nebyl to až takový problém, byť nedostat vodu na 3 stanicích za sebou je extrém, který jsem na svých cca 60 dlouhých triatlonech ještě nezažil. Nicméně mě osobně to nevadilo, už to byl kousek a v klidu jsem si dokráčel až do cíle v nakonec tréninkově uspokojivém čase a v podstatě na podobném místě jako vloni.


Czechman je tradičně závod na vysoké pořadatelské úrovni a je skvělé, že máme dlouhý triatlon, kde startuje více než pětistovka triatletů. Za sebe můžu říct, že bych určitě neměnil tratě. Letošní experiment, byť neznám jeho důvod a předpokládám, že nějaký určitě byl, tak mě nezaujal.

Další úsek hnusných kostek (podařilo se mi utrhnout láhev na řidítkách), nebezpečný sjezd na obrátku, kde se riskantně předjíždělo a mohlo to skončit těžkým zraněním jsou dva příklady, které bych vypíchl. Navíc se mi zdálo, že snaha přidat kopec vedla k tomu, že se vytvořilo mnohem více balíků než v předchozích letech.

Co do běhu, tak nová trať je příjemnější o zrušenou krosovou pasáž, ale tu starou jsem měl také vcelku rád.


Na závěr díky fotografům, za pěkné fotky a přidávám jedno veselé video (díky Majku) jako bonus Smějící se

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.