Almére

2. září 2010 v 20:26 | trenér |  závody
Odjet si dlouhý triatlon v Almére plánuji snad deset let. Vzhledem k tomu, že je to ale skoro tisíc kilometrů daleko, pořád jsem start odkládal a přesouval, že až az rok
V poslední době se snažím každou sezónu odjet jednoho ironmana v pro mě premiérové destinaci a tak po startu na Moraviamanu, kde jsem byl asi po šesté, těch variant kam jet moc nezbylo. Volba tedy padla na Almére.
Posledních pár týdnů jsem docela i trénoval takže mě Almére lákalo i z důvody pokusu od dosažení času pod deset hodin. Proto jsem se opřel do plavča a kola, běhat s rozbitým chodidlem z Otrokovic jsem moc nemohl.
Dva týdny před závodem jsem na rozjetí absolvoval domácího Doksymana, kde musím říct fakt vše šlapalo a závod je to opravdu nádherný, hlavně ta příroda je luxusní. Byl jsem z tréninku ve velké únavě, ale i tak se podařilo splnit cíl zajet pod pět hodin.

Do Almere jsme se vydali ve čtvrtek ráno z Vanďáku. Plán byl jet přes Drážďany, Lipsko, Halle, Hannover a Enschede. První část do Lipska znám jak své boty a cesta utíkala nádherně. Plán byl jasný, okolo 16.hodiny být v Almére, postavit stan a jít vytočit nohy. Představa opravdu pěkná. Za Lipskem se ale rozpršelo takovým způsobem, že jsem po zbytek cesty přilepenej k přednímu sklu hledal dálnici. Výsledkem tak bylo, že jsme na místo dorazili o tři hodiny později. Navíc v lijáku, který teda vůbec nevybízel ke stavění stanu. Recepční v campu nám na otázku jestli nemá náhodou volný nějaký bungalow naštěstí nabídla poslední volný karavan a byl jsem zachráněný.
Ráno po probuzení nevypadalo nic moc, poslal jsem několika styčným meteorologům smskou dotaz, jak to vypadá na radaru a dostalo se mi vcelku ne zrovna potěšující odpovědi, vítr, přeháňky, bouřky
Po obědě jsem se Tomem Mikou dohodl, že se potkáme na prezentaci a tak ač se nám nechtělo, tak sme vyrazili. Po odprezentování se ve sportovní hale, které proběhlo hladce, popsání a nacheckování chipu sme se přesunuli do cílového prostoru. Během ukládání kola a závodního oblečení do depa se počasí docela pěkně vybralo, vysvitlo sluníčko a zbyl tak jen nepříjemný vítr. Po lijácích z posledních dní byla část depa pod vodou a pořadatelé se snažili ze zatopených míst vodu odčerpávat.
Ráno po probuzení byla sice zima, ale čisté nebe. Almérský start je posunutý na půl osmou, což dává možnost příjemně si přispat půl hodinky. V depu jsem doplnil kolo o láhve s ionťáčkem a vydal se na start, který byl asi kilometr daleko. Pak už jenom nasoukat se do gumy, rozplavat se v asi 19°C teplé vodě a na start. Trochu jsem podcenil řazení na startu a když sem dorazil do startovní brány, už tam stála většina z více než čtyř stovek startujících a tak jsem se probojoval pouze do druhé řady.
Po výstřelu nastala neskutečná mela, už jsem zapomněl, jak může být start při triatlonu drsná řežba. No tady mi to bylo rázně připomenuto. Modlil jsem se abych už byl na první bojce, kde se snad ta bitka sklidní a budu moct začít plavat. Bojka byla tady, pak druhá docela se začalo plavat a po 1100m jsem znova u startovní brány, tempo vypadá dobře a vydávám se na zbývajících 2700m podél pobřeží do almerského přístavu pro jachty. I v nepříjemných vlnách se mi daří držet dlouhý plynulý záběr, je znát, že jsem byl v posledních dnech několikrát plavat na otevřené vodě. Navíc je tu skvěle značená trať, každých 100m je míčová bójka a každých 500m je velká žlutá bójka. Dobrou informací o poloze je také výšková budova na kraji jezera pod kterou je cíl. V přístavu mi nastupuje borec, ale dlouhým finišem mu uplavávám a z vody lezu za 62minut, obrovská spokojenost s časem. Při výběhu z vody zjišťuju, že prší.
V převlékacím stanu se rychle oblékám. Moira, dlouhý dres, ponožky a tretry, při výběhu pro kolo se místy běží skoro po kotníky ve vodě. Musím v tretrách s kolem přeběhnout celé depo a pak ještě asi 50m po mokré dlažbě. Konečně je tu čára, nasedám a frčím. Několik technických zatáček na dlažbě a už valíme po cyklostezce. Na compu svítí 37km/h. Sakra, že by forma? Po sedmém kilometru mě z omylu vyvádí obrátka a hnusný proťák. Trasa se následující kilometry motá po stezkách, každou chvíli zatáčka o 90°, přechody pro chodce, teprve asi na 20.km vyjíždíme na silnici mezi pole. Až do 30.km to docela frčí, fouká převážně do zad, pak ale následuje ostrá levá (opět o 90° jak také tady jinak ) a začíná dřina.

almkolo


Fouká nepříjemně, nicméně návrat z prvního okruhu je uspokojující, držím průměr přes 32km/h, to by šlo. Při vjezdu do druhého okruhu na hrubém asfaltu chytám ránu do řidítek a něco začíná zvonit. Drát. Sakra, šteluju za jízdy přední brzdu o kterou drhne ráfek. Naštěstí Zipp drží a dá se jet dál. Vzhledem k mokru je velké množství defektů, snad každých 5km někdo vyměňuje gumu.
Pokračuju a až do devadesátého kilometru se mi jede dobře, mezičas v polovině 2:50h. je vcelku ok. Černé nebe po levé ruce méně.
A za chvíli to začne, bouřka, vichřice a průtrž mračen, v mžiku jsem úplně durch a klepu se jak jorkšír v zimě. V té čině mám problém udržet rychlost přes 25km/h. Prostě hnus, něco takovýho jsem snad ještě nikdy při triatlonu nezažil. Asi po deseti minutách je náhle klid, jsem totálně zkoslej a ploužím se dál. Postupně se zařívám pohybem a před koncem druhého kola už se cítím docela dobře. Otáčím do posledního okruhu a je to tady zase, liják a vichřice. Na 130.km musím zastavit abych si odskočil. Znovu prší a navíc se nějak blbě stáčí vítr. Taky že jo posledních padesát kilometrů jedem skoro pořád na protivětru, několik dalších přeháněk a ještě na posledním průjezdu parkem v Almére chytám průtrž jako blázen, ještěže už je tu konec kola. Naměřím o kilometr více, než v Otrokovicích a komputer se zastavuje na 5:58hod. Kolo je poctivé a dnes vzalo hodně sil, snad nebudou chybět.
V depu se rychle převlíkám, ještě znova záchod a valím. Trať běhu na mapě vypadala rychle a tak to zkouším rozběhnout opravdu svižně. Tempo držím těsně pod 4:30'/km. Na sedmém kilometru mě bere o kolo nějaký Němec, zahákuju se za něj. Desítku probíhám za 44:30'. Němec je malinko nervozní a ptá se v kterém okruhu jsem, uklidňuju ho, že v prvním. Na 12.km vadne a zavěsí se za mne, do druhého okruhu točíme za 62'. No běžet maraton při ironmanu za 3:06hod. to by bylo pěkné že .

alm run


Na sedmnáctém už zase visím za Němcem já a malinko vadnu. Půlka je ale pořád za nádherných 1:34hod. To jsem zvědav na tu druhou. Na 25.km je přeběh protipovodňového valu a já odpadám. Už to není taková lehkost, ale stále to stačí na předbíhání. Přestávám sledovat kilometry a více začínám vnímat bolest pravého chodidla, kterou jsem si přivezl z Moraviamana.
Počasí se umoudřilo, svítí sluníčko, vítr od jezera sice není žádný med, ale dá se. Podle hodinek zjišťuju, že pokud chci dá běh pod magickou hranici 3:20hod. musím poslední desítku běžet pod 49minut. Je jasné, že dneska to neklapne. Nohy už jsou fakt jetý a ťapkám už jen z povinnosti. Cíl se blíží, už vidím věžák nad cílem, poslední hlty coly a obrátka na mole v přístavu a vytoužená závěrečná cílová brána.
V běhu nakonec chybí minutka a půl k absolutní spokojenosti. Dobíhám jako 80. v čase 10:33hodin.
V cíli s pak dozvídám, že vítězný Gerrit Schellens, která zde vyhrál asi po šesté zvítězil v nejpomalejším čase historie, která je dlouhá více než dvacet let. Dal s bídou těsně pod 8:20hodin a to se na to ještě musel natrápit při maratonu za 2:41hod.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 dan67 dan67 | 3. září 2010 v 10:48 | Reagovat

Krásné počasí, to teda fakt. Gratulace k dokončení v té slotě.
Až klapne počasí, klapne i čas pod 10.

2 zombice zombice | 3. září 2010 v 11:59 | Reagovat

Pristi rok dame vic vikendovych treninku, jak v bazenu, tak kolo i s behem a pod 10 to das kdekoli ;)

3 trenér trenér | 3. září 2010 v 12:20 | Reagovat

to zombice: nedes me :D
Dane diky, ja uz sem navysi a triatlonem se bavim, vsechny hlavni cile sem si splnil a kdyz klapne nejaka bonus navic tak bezva. A kdyz me, hlavne ze me to bavi :)

4 zombice zombice | 3. září 2010 v 12:53 | Reagovat

Tsss, jako kdyby te ty treninky se mnou nebavily :P Ve vode se sam jinak flakas a na kole a na behu urcite potrebujes nekoho kdo ti funi na zada :D

5 trener trener | 3. září 2010 v 13:48 | Reagovat

Jasne za bavi, jinak bych sel radsi treba na golf :)
Ceka nas narocna zima ;)

6 Ironpepa Ironpepa | 3. září 2010 v 18:54 | Reagovat

Gratujujem, asi to muselo byť fakt drsné. Veď už som niekde povedal, že aj rýchla trať môže byť pomalá, stačí, ak sa zblázni počasie :)))

7 Advid Advid | E-mail | Web | 3. září 2010 v 19:34 | Reagovat

Přidávám se s gratulací. Fakt pěkný. Někdo to počasí musel letos za nás vyžrat, aby bylo příští rok zase pěkně. :-)

8 trener trener | 3. září 2010 v 22:01 | Reagovat

Kluci diky, na kole to byl fakt hnus.

9 Aldaman Aldaman | E-mail | Web | 4. září 2010 v 21:35 | Reagovat

Trenére pěkný výsledek gratuluji. To víš v Otrokovicích jsi se ohřál na sluníčku a v Almere zase pěkně promokl, takže příští rok budeš mít pro změnu ideální podmínky :-))).

10 Vl001 Vl001 | Web | 6. září 2010 v 10:29 | Reagovat

Hezký výsledek, taky obzvlášť miluju dlouhé kolo v dešti :-)

11 Šewy Šewy | E-mail | 6. září 2010 v 11:35 | Reagovat

Tak ti nevím co je větší sadomaso, dát závod bez tréninku nebo závod v takovémhle počasí. Nicméně odvážný počin, gratulace.

12 trenér trenér | 6. září 2010 v 12:49 | Reagovat

to Vl001: diky sme holt oba teplomilci :)
to Sewy: zena rika, ze nejodvaznejsi byla ona, kdyz mi neutekla ve ctvrtek z auta, kdyz sem v ty prutrzi porad hledal dalnici :D

13 Šewy Šewy | E-mail | 7. září 2010 v 13:07 | Reagovat

To bez pochyby. :) Takže gratulace se přesouvá na tvoji ženu. ;)

14 Đa Đa | E-mail | Web | 15. listopadu 2011 v 17:36 | Reagovat

Pravdu díš....:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.