Poprvé při triatlonu na MTB

19. července 2010 v 22:39 | trenér |  závody
Přestože mám za sebou někde okolo 200 startů v různých tlonech, tak start v jakékoliv xteře mě doposud míjel. Nicméně před pár měsíci jsem zakoupil velmi slušného horáka a tak k tomu jednou dojít muselo. Chystal jsem se na kultovního chlísta, ale žena po té co zjistila, že se koná ve Vanďáku kros triatlon, tak zavelela a jelo se
V pátek po příjezdu jsem si odpoledne v teplém počasí projel trať. Docela se mi líbila, inu za sucha ...
Nedělní ráno už nebylo tak pohodové, po nočním dešti mi bylo jasné, že ta trať asi už nebude tak pohodová. Nebyla.
Po příjezdu na Mašíňák, kde se plave a je centrum závodu, měním plaveckou strategii. Poplavu v gumě, abych si pěkně prohřál svaly, pač v tý sedmnáctistupňový kose asi jinak zmrznu. Naplánovány jsou dva okruhy, s výběhem v polovině. Ty jo plave se 500m a ještě se vybíhá z vody a k tomu se ten Mašíňák dá jít do půlky pěšky, skoro bych to přejmenoval na duatlon .
Průměrné plavání v Otrokovicích mě přinutilo zamyslet se nad mojí plaveckou výkonností a tak jsem se do něj docela obul, navíc byla i dovča a tak byl čas. Na plavčo si tak docela věřím.
A těch několik tréninků je opravdu znát, plave se mi dobře, ani ztráta není špatná a z vody lezu někde v druhé pětce. Jak se mi ale dařilo plavčo, nedaří se mi svléknutí neoprenu. Já sem snad přibral nebo co. Hlavně pravá ruka, rvu jí z rukávu a nic. Prostě ostudně dlouhý depo.



To hlavní mám ale teprve před sebou, vyrážím na svém černém stroji, mírně prší. Zpočátku to ještě jde, trať vede po cestách a trávě, ale pak už to začne, nejprve průjezd bažinou včetně luxusního přejezdu staré keramické trubky, na tý si v jednom z kol musím ustlat.
Bahínka je tady fůra, zadek mi lítá zprava doleva. Hned po tom následuje přejezd kořenů. Vyklepanej jako startka si odfouknu na cestě okolo fotbalového hřiště a následuje 800m po asfaltce do kopce, jediné místo kde je možné se napít.
Na rozcestí pod Bukem ostrá pravá a cesta plná kamenů alejí po vrstevnici, na konci obrátka v kamenech skoro o 180° a výjezd přes louku do kopce a po něm největší lahůdka. Bahnitý sjezd plný kamenů a kořenů, tady se nejvíc bojím, dvakrát dokonce i vycvakávám tretru. Když mě v této pasáži dojíždí a ujíždí Ivana Loubková, tak nechápu jak je možné to takhle rychle sfrčet.
Pak další přejezd mokrou travou přes louku a po něm lahůdka, asi třista metrů úzkou cestou mezi stromy přes megakořeny. Cesta si se mnou dělá co chce a vždy, když jí projedu, tak si oddechnu. Do konce kola už zbývá jen sjezd cestou z kopce a hurá znovu do dalšího kola. No hurá ...

Zmiňovat se o tom, kdo mě všechno předjel asi nemá smysl, když jsem přijel do depa, myslel sem si, že snad všichni. Prostě strach tady nemá co dělat a já se bojím i na rovným kopci po asfaltu
Na druhou stranu v depu je pocit který neznám, vůbec mě nebolej nohy. Taky z čeho když člověk skoro pořád jen brzdí z kopce. Jako kdybych se jen projel na pohodu okolo komína, jak říká jeden kamarád.



Po přezutí vypálím jako na běžeckých závodech, hned za depem mám první dva skalpy, první část je částečně shodná s kolem, tedy bažina. No pěkná smekačka, na konci si ještě omejem maratonky v potoce. Jako bych to tušil, na běh jsem si vzal staré šlupky od Adidasu, které jsou už tak pět let na vyhození, nebo na xterru, jak nově zjišťuju . Pak následuje běh po šotolině a asfaltu, to znám, na tom to umím. To měli zařadit dřív, ten asfalt a neschovávat ho na konec v šafránovém množství. Beru za to co to jde. Po kiláku je pěkně krušný výběh prudkých schodů. Vysprintuju ho snad na maximálce a ouha, nahoře se nohám moc běžet nechce. Potvory líný. No ale po sto metrech se zase rozjedou a valím to dál. V druhém okruhu, jsem malinko unavenější, ale když vidím v dálce skupinku, je to jako polití živou vodou. Zase přidám a seběhnu další čtyři kousky. Aspoň nebudu poslední. Po výběhu schodů je jasné, že tím jsem předbíhání dneska skončil, pač vidím až do cíle a nikde nikdo. No nic tak příště a asi jinde, pač tohle teda fakt není pro mě.

Mám-li to zhodnotit, závod je to náročný, ale skvěle uspořádaný, dle informací od Káti Loubkové zde vždy prší a ani letos počasi nezklamalo. Pro mě to není, jako slušný plavec a běžec a špatný cyklista (o bikerovi se ani nezmiňuju ...) je pro mě tento formát o ničem, v krátké vodě naženu minutku a na běhu seběhnu taky minimum, na druhou stranu převažující horské kolo mi umožní nakoupit desítky minut. Prostě je to sport pro super cyklisty a pokud zaprší pro bývalé motokrosaře
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Advid Advid | E-mail | Web | 20. července 2010 v 7:03 | Reagovat

No kdyby sis to rozmyslel a podobný závod chtěl ještě jít, tak doporučuji širší pláště. Jsem taky "biker" jako ty a mám tam šířku 2,25" (Smart Samy) a fakt se ve sjezdech moc nebojím. A na silnici to ani moc nezpomaluje.

2 Jirka Jirka | 20. července 2010 v 7:53 | Reagovat

Myslím žes nepřibral, jenom ti zesílily ruce. Jenom je divný že zrovna v předloktí, že tys jedl moc špenátu, Pepku Námořníku? :-D

3 Šewy Šewy | 20. července 2010 v 9:57 | Reagovat

Jak píše Advid, pláště tam máš tak na pěknou pěšinu a ne na pornoterén v bahně. Ikdyž myslím, že šíře 2.1 bohatě stačí, ale pořádnej vzorek. Nicméně mě ještě zarazilo, že na velmi slušném horákovi máš V-brzdy. To je jako novej bajk?
Jináč se párkrát projedeš, nějaký ten bikový maratonek loupneš a budeš v terénu jak Michal ve vodě... ;)

4 trenér trenér | 20. července 2010 v 14:06 | Reagovat

Me ty moje balony prijdou docela dost siroky. jeste sirsi by mi snad ani neprolezly vidlici :) Sewy kupoval jsem bike na vylety s rodinkou po cyklostezkach, tzn. za rozumnou cenu. Vetsi investice tak sla jen do ramu a rafku, abych se pry nemusel bat do lesa :) No v tuto chvili o zadnem dlasim kousku neuvazuji, ale uvidime, na cyklostezce je preci jen bezpecneji :)

5 Aldaman Aldaman | E-mail | Web | 21. července 2010 v 7:27 | Reagovat

Tohle není nic pro mě. Ještě, že jsi to zkusil Michale za mě :-). Jen když to čtu mě bolí klíční kost :-). Ve sjezdech jsme na tom stejně.
A když jsme se bavil s xterákama ( Klíma, Klakůrka) kolo jedou tak že buď to vynde a nebo smůla. A my co máme rodinu, pád jsme si už zažili, raději xterru ani nezkoušíme :-).

6 Vl001 Vl001 | 21. července 2010 v 10:32 | Reagovat

Na kupování MTB už si připadám starej, do důchodu už to nějak asi se silničkou vydržím:-) Nejen čtení takovýchto článků mne přesvědčuje, že to je správná cesta:-)

7 Šewy Šewy | E-mail | 21. července 2010 v 16:24 | Reagovat

Jeden to ani nezkusil a už hází flintu do žita. Druhej se odkazuje na stáří, přitom švihá triatlony jeden za druhým. Tak to mě kluci poserte. :)) Ale však ono není všem dnům konec a jednou na to přijdete, že to není zas tak hrozný, ba možná naopak. ;))

8 trener trener | 21. července 2010 v 17:15 | Reagovat

Sevy ono je to podminkach, kdyby neprselo, tak ten clanek treba vypada o nec jinak, ale v tom bahne to fakt pro me byl masakr :) V tom ja porad nevidim nic pozitivniho, ani s odstupem.

9 Šewy Šewy | E-mail | 22. července 2010 v 11:07 | Reagovat

Nesmíš se vrhat hned do těch nejtěžších podmínek. ;)) Pěkně postupně... Taky jsem se propracoval až postupem času na to, že nejlepší sjezd je s prdelí za sedlem a ve smyku. :))

10 Ironpepa Ironpepa | 26. července 2010 v 22:13 | Reagovat

Super, dalsi nadejny Xterak. Xterra je velka sranda, raz za cas si to treba vyskusat.

11 trener trener | 27. července 2010 v 17:32 | Reagovat

No Pepo kdyz sem tak klouzal ve sjezdu po bahne, tak mi teda nebylo do smichu ani trochu :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.