Kytlický minitriatlon

9. srpna 2009 v 12:51 | trenér |  závody
Po pátečních 18 jamkách na pěkném hřišti v Cihelnách jsem se ráno probudil poměrně dost zmordovaný a říkal jsem si, jestli vůbec do Kytlic vyrazit. Ale protože jsem Yvče slíbil výlet, tak jsem se zvedl.
Do Kytlic jsme dorazili včas, cca 10' před ukončením prezentace Na louce snad 80 aut a depo plné, Feltíka jsem tak musel nechat ležet v trávě, ale zase na ideálním místě u výjezdu z depa. Poslední dva týdny byly ve znamení běhu a první dvě disciplíny triatlonu jsem v podstatě vypustil, takže to vypadalo na "zajímavý" výkon.
Kdo nebyl v Kytlici na triatlonu, tak asi nezažil jak může být studená voda. Místní očko pod skálou, zřejmě pozůstatek nějakého minilomu je i v nejparnějším létě opravdu studené. Studené znamená stále pod 15°C. Obdivuji vždy závodníky, kteří to tady zvládnou odplavat bez neoprenu a ještě více pořadatele, který si je vezme na triko. V sobotu měla voda snad 13°C a plavkařů byla většina startovního pole, snad 90 ze 109 nadšenců na startu. Jezírko je tak malé, že musí být půlkilometrové plavčo namotáno ve třech okruzích. Na první bojku je zde 50m a pravidelně bitka. Ve třetím kole pak čelo naplave do prsařů bojujících v té ledárně o holý život

Po startu bojuji o čelo, je to řežba. Na konci prvního okruhu se to usadí a plave se. Z vody lezu sedmý za Mírou Daňkem, tedy žádná sláva, no od Rothu sem neplaval, tak co bych chtěl že . Pořadatelé potěšili kobercem od vody k depu, kousek jim sice chyběl, ale určitě to do příštího roku doženou
Malinko bojuji s neoprenem (a to sem zhubnul 2kila), ale nakonec vyjíždím vcelku rychle. Výjezd je trochu cyklokros, tady bych poradil vzít příště košťata a vymést nájezd na hlavní silnici, kde je v některých místech naplavený písek a tam sem se fakt docela bál.

Kolo po hlavní silnici nejprve asi 3km stoupá na první obrátku. Jede se mi blbě, aby né, když sem na něm 10 dní neseděl, po obrátce se to zlepší, frčíme táhlým klesáním až na spodní obrátku asi čtvrt hodiny. V průběhu se mění luxusní nový asfalt na hrubý s kamínky á la Nový Zéland. Dolů je to dobrý, to pořád frčím přes 40. Horší je to zpět po obrátce, kdy tam lámu hodně převod velká - velká a musím se hodně snažit, abych udržel 30km/h. Kolo je o kousek delší, na compu mám 22km.
Na běh se těším. To je u mne při triatlonech vcelku normální. V Kytlici se těším ale více než obvykle. Důvodem je sedmikilometrová trať ve dvou okruzích v prostředí Lužických hor. Tedy kopečky, ale v nádherné nezničené přírodě. Od výběhu z depa si to užívám, nejprve asi kiláček po staré asfaltce do vcelku prudkého kopce, vyfuním nahoru a asfaltka pokračuje po vrstevnici dál.

Po dalším kilometru následuje ostrá pravá do lesa a krosový, půldruhého kilometru dlouhý seběh k cíli. Nádhera.
Z kola jsem přijel asi jedenáctý, takže na běhu bych se rád posunul do desítky, sbíhám v prvním okruhu dva borce, z jednoho se v cíli vyklube Aleš (Sokolík) z fóra behej.com. V druhém okruhu už je situace nepřehledná. V závěru cítím, jak mi někdo dýchá na záda a tak přidávám a udržuji pozici do cíle. Po závodě cítím, že sem utahanej jak po středňáku a ještě v neděli se dost zadýchávám i při tlačení kočárku po rovině
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 David David | 17. srpna 2009 v 19:58 | Reagovat

Chudák malej, to bude mít vzor. :D

2 trenér trenér | 17. srpna 2009 v 21:30 | Reagovat

Tak to by me zajimalo, jak si to myslel a vaz slova :)

3 SP SP | 22. srpna 2009 v 20:38 | Reagovat

tak dneska sprintík ve varech :o) docela pěknej závod až na tu řežbu na plavání (120 lidu v jedný vlně na 500m)

4 trenér trenér | 23. srpna 2009 v 20:17 | Reagovat

cus ja vcera sprint v doksech, taky sem si  pekne zablbnul, bylo nas taky 120, ale v klidu, sel sem z Boku a z vody 10.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.