mike´s running and triathlon team na Blog.cz

Jak napovídá nadpis, duben byl pro mě měsícem, kdy jsem se musel opravdu hodně věnovat svému zaměstnání, které mne a mojí rodinu živí. Kvůli práci jsem strávil hodně času v autě a když člověk vyjede ráno v 5h a domů se vrátí ve 23:30h tak prostě ten trénink nikam nenacpe.

Protože jsem byl hodně v práci, vypadlo mi několik plaveckých tréninků. Po dlouhé době jsem měl dva tréninkové týdny pouze s jedním plaváním. Hned to bylo na časech znát. Každopádně jsem si zase střihl oblíbenou kombinaci 2x1500m a obě jsem zvládl hluboko pod 24'. Za celý měsíc jsem stihl jenom 24k, takže nespokojenost.

Duben je tradičně měsícem, kdy hrají u většiny triatlonistů prim cyklotréninky a protože času jsem měl málo, snažil jsem se maximum věnovat kolu. A to ani ne tak objemově, jako spíše kvalitativně. Celkem 6 tréninků v deníku má poznámku KO. Celý měsíc, stejně jako ty předchozí, jsem trénoval na Tarmacu a až teprve poslední pátek v měsící jsem oprášil Felta. Celkově hodnotím svojí výkonnost na kole jako velmi dobrou. Na sebe a duben, bych skoro řekl jako skvělou Jo a číslo je 810k.

Běh stále šidím jak můžu, tedy objemově. Z jedenácti tréninků byla na programu 7x kvalita. Žádný trénink nebyl pomalejší než 4:50'/k, prostě jsem z časových i zdravotních důvodů úplně zrušil klusy. Výživný byl například 20k dlouhý běh v tempu 4:18'/k. Celkové číslo 147k, není nejvyšší, ale výkonnost se neukazuje být špatná.

V dubnu jsem opět testoval výkonnost, nejprve na Nymburské desítce jsem to z plného tréninku odkusl za 38:30' a protože už v květnu mne čeká půlka v St.Poltenu, vyrazil jsem po letech na duatlon v Břehách. Běžecký výkon byl dle plánu tedy po 4'/k a cyklistických skoro 36k/h je pro mě velmi příjemným překvapením a novou dávkou motivace do další dřiny (hned v úterý jsem jí využil a práskl si hoooodně rychlé dlouhé kolo )

V květnu mě čeká ještě jeden běžecký test na 15k. První týden mám volný a budu pracovat z domova, takže takové malé soustředění. A 20.5. ostrý start na půlce v St.Polten, kam se opravdu hodně těším.

Občas se mi podaří odtrénovat s některým z mých svěřenců. Je to vždycky bezva, jednak protože všichni mí svěřenci bydlí více či méně daleko a tak jsem rád, že si můžeme popovídat. A hlavně při společném tréninku můžu ocenit vývoj výkonnosti.

Má to ale jeden háček. Dlouho jsem se zamýšlel, jestli jsou po těchto trénincích skutečně unavení. Nenápadně jsem je pozoroval, jak vypadají když odjíždějí, jestli si třeba v pohodě zavážou boty v chodbě a neusnou u toho. Nebyl jsem si jistý. Až o posledních Vánocích to přišlo. Konečně indicie. Začal to Honza. Dali jsme společný plavecký trénink a trochu u toho funěl. Únavu u něj po plavání moc neznám, tak jsem se divil. Při běhu sice tolik nefuněl, to jsem funěl více já, ale běželi jsme svižně, tak přece musí být unavený. Odjel a zůstala po něm na topení běžecká čepice. Říkal jsem si, že už taky stárne. Chyba lávky!!! Nemoh!!! Byl unavenej

Potvrdilo se to o několik dní později. David přifrčel na společný trénink do Vanďáku. Odběhali jsme tempové dvojky na dráze a pak mákli v bazéně. Po té jsme vypili kávičku a odvezl jsem ho na vlak. Když jsem vyndaval batoh z kufru, hned mě padl zrak na moirovou čepičku a hlavou se mi to spojilo. Byl unavanej, ufuněnej, sotva pletl nohama.

Čepice o tom mluvila jasně, to mi nikdo nevymluví ...

Vlevo Honzova a vpravo Davidova čepka

Utekl další měsíc takže opět krátký sumář odtrénovaných kilometrů. Jako obvykle (letos po dvanácté) jsme s Ondrou pořádali triatlonovo - cyklistické soustředění v Loret de Mar. Letos se sešla skvělá parta a tak trénování bylo opravdu zábavné. Navíc vyšlo fantastické počasí a po silném větru druhý den soustřeďka bylo až do konce fakt nádherně. Některé dny mi teploměr na kole ukázal až 28°C, což tedy nepamatuji.

Od plavání jsem si sliboval dosažení pro mě dnes již téměř bájné hranice 50k. Bohužel jsem po slibném rozjezdu a každodenně odplavaných třech kilometrech hned po návratu do Čech onemocněl a více než týden do bazénu nevlezl. V závěru měsíce jsem tedy alespoň dotáhl objem na 40k. Takže taky docela dobrý číslo. Jinak jsme v Loret odplavali hodně dobrých tréninků, z kterých jsem ale aktuálně malinko zatažený. Tradiční jarní test jsem dal sice za slušných 22:58' ale původní cíl je ještě pořád dost daleko.

S odjetými kilometry na kole jsem velmi spokojený. Do kopců jsem vzal Spešla a tréninky naplánoval letos více do skupinového ježdění a byla to příjemná změna. Hlavně v tom jak se mi jezdilo v kopcích. Tachometr se mi nakonec zastavil na 1300k. Ale tím opravdu zásadním pro mě je, že jsme s Jirkou odjeli dvakrát trénink přes 6 hodin a ještě další dva tréninky nám dali pět hodin. Plánovaný objem jsem tedy v pohodě překonal a nebýt nemoci, tak bych po letech dal asi 1500k.

Běh jsem byl letos rozhodnutý na soustřeďku malinko šidit a po návratu přidat a dohnat to. Bohužel zdraví bylo proti, takže po návratu jsem místo tréninku polehával a z běhu nebylo nic. Posledních sedm dní března jsem za to vzal běhal téměř denně a díky týdení kilometráži 72k jsem nakonec celkové číslo vytáhl alespoň na 162k. A hlavně jsem rozběhal tu blbou virózu.

Poslední sobotu v měsíci jsem si pak jel otestovat výkonnost na tradiční jarní kros v Sosnové. Vybral jsem si trať mílařů. Účast v konkurenci s půlmaratonem byla slabší, ale to mi nevadilo, stejně mi šlo více o čas na tradiční trati. Oproti předchozím dvěma letům jsem zpomalil na 13:44' ale pravda je, že jsem běžel od začátku na 3. místě a nikdo na mě netlačil, takže jsem se asi malinko flákal

V dubnu mě čeká další dřina hlavně na kole. V běhu budu udržovat trend posledních měsíců, pouze přidám trochu do rychla. No a na konci měsíce mne čeká první přechodový start na duatlonu v Břehách.

Krátké a rychlé sesumírování únorového tréninku. Celý měsíc byl ovlivněn velkým pracovním vypětím a tak nejsem úplně spokojený. Podařilo se mi udržet se zdravotně v pořádku, to považují ze nejdůležitější. Také bolístky pohybového aparátu jsou na tom zase lépe. Achilovka je úplně ok. Občas po těžkém tréninku ještě cítím levou kyčel. Ale už to není ani na zachlazování.

Ve vodě jsem zase udělal kus práce. Potěšil mne společný trénink s Honzou a plavecké tempo okolo 1:30'/100m se stalo mým denním chlebem. Všechny tréninkové jednotky s jednou vyjímkou byly v délce 3k. Celkově jsem odplaval 32k a nebýt týdne na horách, kdy na plavčo nebyl čas, klaplo by 40k.

Kolo bylo nejvíce postiženo pracovním vytížením a pouze 300k je fakt bída. Plán byl okolo 500k, ale nedá se nic dělat, vše bylo proti. Na konci února jsem stihl dát první letošní kilo. Potěšitelné bylo, že jsem v početné skupině cyklistů nehrál druhé housle a v kopečkách, kterých bylo vcelku dost (nastoupáno 500m) jsem se pohyboval vpředu.

Odběhané penzum lehce převýšilo minimální minimum, nicméně jsem spokojený z výkonnostního posunu. Nedělní dlouhé běhy jsem postupně dotáhl až na 25k a když jsem navíc v tomto běhu posledních 13k v nečekaně dobré pohodě odklusl po 4:30'/k, nemůžu být nespokojen. Tady hodně pomáhá naše nymburská tréninková skupina, ke které se občas někdo přidá a jsou to někdy fakt výživné záležitosti. V závěru jsme navíc zařadili i nějaké úseky a už to docela odsípalo. Celkových 207k je docela ok.

Taky jsem stihl 4 dny na bežkách v Jakuszycích z Honzou, což bylo pro mě dost trápení, počasí nám nepřálo a byla to dřina, ale ono se to taky neztratí

Březnové kilometry budou klasicky dost navýšené díky soustřeďku v Loret de Mar, skupina vypadá lákavě a tak bych rád

kdyby březnový součet vypadal nějak takhle 50/1200/220k.

A na závěr jedná starší - motivační fotečka

První únorový víkend máme tady, venku mrzne až praští a tak po ranním plavání a před odpoledním trenažerem přichází u teplého krbu čas na zhodnocení prvního měsíce nového roku.

První čast triatlonu, si mohu po několika letech dovolit nazvat jako vodní radovánky. V takovémhle plaveckém laufu jsem nebyl během zimní přípravy už pěkně dlouho. Důvod není nějaká forma nepovolené podpory a nebo snad plavání po proudu v Labi , ale pouze a jen tvrdá dřina. Poctivě jsem 3-4 týdně navštěvoval plavecký bazén a to je pak opravdu jízda po hladině. Nebudu příliš unavovat časy a tréninky, nicméně dokázal jsem se přinutit odplavat třeba 2x 1500K ale i jiné zábavné (čti bolestivé ) motivy. Suma mokrých kilometrů se tedy nakonec zastavila na 34 odplavaných kilometrech a nebýt firemního školení a lehké rýmičky na konci ledna, klaplo by i 40. Tak snad v únoru :)

Po depu sedlám svého oře. V lednu to byl převážně trenažer v naší garáži. Dokázal jsem dát i 2x 70k. Natočené kilometry se však po jedenatřiceti dnech zastavily na číslu 400. V plánu bylo opět dát 600, ale vypadlo mi několik tréninků z důvodu únavy po některých běžeckých trénincích.

Tretry jdou dolů a vybíhám na poslední disciplínu trojboje. A protože jsem se neflákal, vybíhá se mi velmi lehce. Plán zimy je jasný, vloni jsem úplně nedal objemu a v sezóně chybějící kilometráž byla znát. Letos jsem se tedy vrátil k vybudování opravdu dobrého základu, aby oběhový aparát vydržel náročnou sezónu. Běhal jsem 3-4x týdně, většina tréninků se pohybovala mezi AEP a ANP. Potěšil mne třeba trénink 2x7k po 4:17, při kterém jsem se nedostal výše než 5 tepů pod ANP. Tréninky na ANP a nad ním jsem zatím zcela vynechal. Volnější dlouhé tréninky přinášejí postupné zpevnění vazů a šlach, pozvolna se dávají do pořádku některé dlouhodobé bolístky (achilovka, chodidlo ...). Celková odběhaná kilometráž vystoupala na 231km.

Hodiny uvádět nebudu, protože ani posku ani gumy a strečing do tréninku nezapočítávám (ani tančení večer na školení ;))

A na závěr slíbená kapsička na rám, kterou jsem dostal jako vánoční dárek od pořadatelů půlky v St.Poltenu.

Konec roku mne zastihl v celku slušné tréninkové pohodě. Dostal jsem se z hnusné nemoci a to za pomoci antibiotik (po asi deseti letech, kdy jsem je nepotřeboval). Mohl jsem tak první týden prosince začít lehce trénovat a postupně přidávat.

Ve vodě jsem naplaval skvělých 21k. Rozhodl jsem se po letech navýšit dávky a to jak na jednotku (minimální objem posunut ze 2k na 2,5k) tak i co do počtu jednotek (za 2 týdně na 3-4 týdně). Důvodem tohoto rozhodnutí je loňský posun plaveckého osobáčku na 58:50'. To mi dodalo velkou motivaci, abych se do plavání ještě opřel a zkusil se přiblížit k času 57', který vidím jako hraniční.

Kolo jsem odbyl převážně v garáži na trenažeru. Je třeba udržet zdraví a do komfortního stavu je od nemoci stále daleko. Objem 600km je potěšitelný a jsem s ním maximálně spokojen. I po novém roce bude mojí snahou posouvat své cyklistické kvality výše.

V běhu to není zdravotně pořád žádná olympiáda, nejlepším kamarádem se tak stal pytlík s mraženou kukuřicí, kterým po každém běžeckém tréninku uklidňuju hlavně levou achilovku a levou kyčel. Ale nic hrozného, s čím by se nedalo trénovat. Naběhal jsem 155km a poprvé od října už v tom zase bylo i trochu kvality.

Jinak před Vánoci jsem se narychlo přihlásil na půlku v St.Poltenu, slibovali vánoční dárek a skutečně, den před Silvestrem přišla taštička na rám.